Umělá sladidla a zdraví

Umělá sladidla a zdraví

Intenzivní (nekalorické) sladidla zažívají v posledním období nevídaný rozmach. Setkáváme se s nimi prakticky každý den. Jsou obsaženy v žvýkačkách, limonádách, sladkostech, doplňcích výživy a pod. V dnešním článku si blíže představíme nejpoužívanější intenzivní sladidla v potravinářském průmyslu. 

Obecná charakteristika intenzivních (nekalorických) sladidel

Pod pojmem intenzivní sladidla rozumíme synteticky připravené látky sladké chuti, které neobsahují téměř žádnou energii, nezvyšují hladinu krevního cukru a jejich jediným úkolem je zpříjemnit chuť potraviny. 

Proč se používají intenzivní (nekalorické) sladidla? 

  • levnější a dostupnější náhrada sacharózy (cukru)

Intenzivní (nekalorické) sladidla jsou několikanásobně sladší než sacharóza (cukr). Proces výroby je podstatně levnější než při výrobě klasického cukru.

  • vhodná náhrada pro lidi trpící cukrovkou

Intenzivní (nekalorické) sladidla nemají vliv na glykémii (nezvyšují hladinu krevního cukru). 

reakce na narůstající výskyt obezity, cukrovky a rakoviny

Neobsahují téměř žádné kalorie, nemají vliv na hladinu krevního cukru a nezpůsobují tvorbu zubního kazu.

 

Sacharin 

Sacharin objevil v roce 1879 Constantin Fahlberg. Patří mezi nejstarší intenzivně (nekalorické) sladidla. Vyrábí se z toluenu, je přibližně 300-krát sladší než cukr a má výraznou kovově-hořkou chuť. Sacharin byl od počátku své existence předmětem různých sporů a dohadů. Mnohé vědecké studie potvrzují jeho karcinogenní účinek nejen při vysokém dávkování, ale i při dlouhodobém používání. Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) i Světová zdravotnická organizace (WHO) označili sacharin za látku pro člověka potenciálně nebezpečnou (karcinogenní). V mnoha zemích je jeho používání zakázáno. V potravinách se může označovat také jako E954.

Acesulfam K

Acesulfam K byl objeven v roce 1967. Je přibližně 180 - 200-krát sladší než cukr. Sám o sobě má výraznou, nepříjemnou chuť, která se často maskuje kombinací s jinými sladidly. V trávicím traktu se prakticky vůbec nevstřebává a v nezměněné formě se vylučuje močí. Patří mezi nejméně prozkoumané intenzivní sladidla. Podle dostupných údajů lze jeho používání v malém množství považovat za bezpečné. Označuje se také jako E950.

Sukralóza

Sukralóza byla objevena v roce 1976. Je přibližně 800-krát sladší než cukr a označuje se kódem E955. Vyrábí se speciálními biochemickými postupy ze sacharózy (z řepného cukru). Sukralóza se v lidském těle nerozkládá, není metabolizována (v organismu neexistuje enzym, který by ji rozložil) a v nezměněné podobě se vylučuje stolicí nebo močí. V molekule obsahuje tři atomy organického chloru, který by v případě uvolnění mohl být pro organismu nebezpečný (karcinogenní). Sukralóza se však neakumuluje (neukládá) v tuku proto uvedené riziko nehrozí. Při posledních výzkumech nebyly prokázány žádné závažnější vedlejší účinky.

Aspartam

Aspartam byl objeven v roce 1965 a v současnosti patří mezi nejpoužívanější intenzivní sladidla. Je přibližně 220-krát sladší než cukr a má příjemnou chuť. Je málo odolný vůči vysokým teplotám (nehodí se k vaření, pečení a pod.). Aspartam je dipeptid (dvě - aminokyseliny), což znamená, že je složen ze dvou aminokyselin (kyselina asparagová a fenylalanin), které jsou spojeny vazbou. Při rozkladu aspartamu organismem dochází k uvolnění aminokyseliny fenylalaninu, což může být rizikové pro osoby trpící vzácným onemocněním fenylketonurií (člověk není schopen metabolizovat - zpracovat aminokyselinu fenylalanin).

Současná marketingová válka, která je vedena proti aspartamu není odůvodněná. Za celou existenci aspartamu nebyl u člověka zaznamenán ani jeden případ výskytu zdravotních problémů. Potvrzuje to i nejnovější prohlášení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který při celkovém posudku rizik tohoto sladinu došel k závěru, že aspartam a produkty jeho rozkladu jsou při doporučeném dávkování pro lidské zdraví bezpečné. Doporučená denní dávka je 1 - 40 mg aspartamu na 1 kg tělesné hmotnosti. Pro srovnání, pokud by průměrný 80 kg vážící muž chtěl překročit doporučenou denní dávku aspartamu, musel by zkonzumovat více než 3200 mg aspartamu, což je prakticky nemožné.

Stévie (steviol-glykosidy)

Stévie je sladidlo přírodního charakteru, které je přibližně 200 - 300-krát sladší než cukr. V organismu se nerozkládá, nepodléhá metabolismu. Nerozkládá se ani při vysokých teplotách (je vhodná na vaření, pečení a pod.) Má velké množství pozitivních účinků na organismus:

- Zlepšuje citlivost buněk na hormon inzulín,

- Nezvyšuje hladinu krevního cukru (je vhodná pro diabetiky),

- Eliminuje tvorbu zubního kazu,

- Pozitivně ovlivňuje stav pokožky,

- Podporuje trávení.

 

Proces výroby přírodního sladidla z listů stévie

GONEX, s. r. o., Pod Kopcem 107, Strání 68765, +420 903 473 211, gonex@kompava.sk
Používáním těchto stránek souhlasíte s používáním cookies, které nám pomáhají zajistit lepší služby. Více info