Sukraloza a její vliv na naše zdraví

SUKRALOZA

Sukraloza je vysocekvalitní náhradní sladidlo, které je schválené na celém světě a na rozdíl od sacharozy se sukraloza netráví anebo metabolizuje na energii, proto ze sukralozy nepřijímáme žádné kalorie a sukraloza neovlivňuje hladinu glukozy v krvi. Tyto vlastnosti vedou k použití sukralozy na výrobu potravin a nápojů, které jsou vhodné pro lidi s cukrovkou anebo ty, kteří mají za cíl snížit příjem kalorií anebo sacharidů. Jejísystematický název je α-D-glukopyranosyl-β-D-fruktofuranosid. Byla vyvinutá jako syntetický derivát v roce 1976. Na výrobcích v EU je označená kodem E 955. Sukraloza je 500-600 krát sladší než sacharoza, zhruba dvakrát sladší než sacharin a čtyřikrát sladší než aspartam. Proto na základě hmotnosti i velmi malé množství sukralozy může nahradit cukr (1:600) na dosáhnutí stejné úrovně sladké chuti. Sukraloza se vyrábí chlorováním sacharozy, neboli řepného cukru. Výsledkem tohoto je několikastupňového systému procesu je sloučenina tří atomů chloru a sacharozy, což zabezpečuje její vysokou stabilitu a odolnost. Atomy chloru jsou v sukraloze kovalentně vázané k atomům uhlíku. Taková molekulární struktura se v přírodě nevyskytuje. To znamená, že naše tělo není tuto molekulu schopné metabolizovat (rozložit), protože na to nemáme příslušné enzymy. Některé organické sloučeniny chloru jsou toxické, avšak sukraloza se od těchto sloučenin liší, protože je vysoce nerozpustná v tuku a neakumuluje se v tuku jako většina chlorovaných uhlovodíků. Kromě toho se sukraloza neštěpí, čímž se chlor neuvolňuje. Zkonzumovaná sukraloza se přímo vylučuje ve stolici. Malé množství, které se absorbuje z trávícího traktu se odstraňuje z krevního řečiště ledvinami a vylučuje se v moči.

Objevují se však pochybnosti o její bezpečnosti a dlouhodobém užíváním. Tyto otázky se týkají především jejího vlivu na tělesnou hmotnost, využití léčiv organismem, její metabolismus a vyloučení z organismu, vliv na střevní mikrofloru, tepelnou stabilitu při tepelných úpravách potravin, nebo její toxicitu. Byly vykonané mnohé studie, aby potvrdily, jestli vyvrátily její bezpečnost při používání.

Komplexní přehled studií na zvířatech a lidech uskutečněných s cílem vyhodnotit bezpečnost sukralozy byl publikovaný v srpnu 2017, Mangusonem a kol., v Potravinářské a chemické toxikilogii. Rozsáhlé studie hodnotili například stabilitu sukralozu při různých skladovacích teplotách (20 °C – 30 °C) a době skladování potravin a nápojů (6 měsíců - 2 roky), zjistili její extrémní vysokou stabilitu, bez zjištění degradace sukralozy. Sukraloza ukázala taky vysokou tepelnou stabilitu během pečení různých pekařských výrobků jako například koláčů, cookies a grahamových krekrů .. při kterých je sukraloza vystavená různým podmínkám, jako je například obsah vody, pH a teploty, které se vyskytují při přípravě. I když někteří autoři uváděli tvorbu nízkých hladin různých chlorovaných sloučenin a furánů při její vysokoteplotním zahřívání, jednalo se o použití čisté sukralozy, což neodpovídá reálným podmínkám, za které je používaná v praxi.

Při posuzování bezpečnosti z hlediska její vyloučení organismem se dělali mnohé toxikologické studie, u lidí nebo u zvířat s různými dávkami a způsoby podávání, pro pochopení a zjištění jejího metabolismu a osudu v organismu. Poslední studie ukázaly, že u lidí dochází k jejímu vyloučení primárně stolicí, v nezměněné podobě, bez důkazu trávení nebo rozpadu sukralozy anebo odštěpení chloru anebo jejího metabolismu střevní mikroflorou. Po omezeném vstřebání z trávícího traktu byli u všech druhů (u lidí i u zvířat) zjištěné malé množství látek (glukuronidové konjugované metabolity), které pomáhají vylučovat cizorodé látky z organismu a které se lehce vylučují močí.

Protože sukraloza je určená jako náhrada cukru pro diabetické pacienty, zjišťovalo se její působení na hladinu glukozy v krvi a inzulín. Výsledky vedly ke zjištění, že sukraloza neovlivňuje hladinu glukozy v krvi anebo inzulínu a nemá žádný vliv na chuť do jídla ani u diabetických pacientů, ani u zdravých lidí. Podobné výsledky se zjistili i při podávání sukralozy anebo tukových substrátů během cvičení. Nebyly zjištěné žádné rozdíly ve využití sacharidů anebo tukových substrátů, srdcové frekvence, vnímané námahy a gastrointestinálních symptomů mezi placebem a skupinou sukralozy.

Sukralozu uznali mnohé národní i mezinárodní orgány zabývající se bezpečností potravin a to: FDA (USA), JECFA (Společný výbor expertů FAO / WHO pro potravinářske aditiva), EFSA (EÚ), Health Canada (Kanada), FSANZ (Austrálie-Nový Zéland). Sukraloza byla rozsáhle zkoumaná a FDA prozkoumala více než 110 studií bezpečnosti jejího užívání při schvalování použití sukralozy jako univerzálního sladidla pro potraviny. Pro EU byla schválená v roce 2004.

Jaký příjem je bezpečný?

Množství přídaných látek, které je možné přidávat do potravin (i náhradní sladidla) je stanovené legislativně, což znamená, že přidanou látku můžeme přidávat jen v technologicky nezbytném množství a nejvíc v nejvyšším připustném množství (mg/l, mg/kg). Jaké nejvyšší přípustné množství sukralozy je možné přidávat do výživových doplňků stanovuje Výnos MP SR MZ SR č. 04650/2008-OL. Pro výživové doplňky v tekuté formě je to 350 mg/l, v tuhé formě 500 mg/kg. To, v jakém množství je látka bezpečná, charakterizuje její přijatelný denní příjem (ADI - acceptable daily intake), který je definovaný jako maximální množství chemické látky, která se může užívat denně během celého života, bez zjevného zdravotního rizika a je založená na nejvyšším příjmu, který nezpůsobuje pozorovatelné nepříznivé účinky. V roce 1989 JECFA (Joint Expert Committee on Food Additives - společný výbor expertů pro potravinové aditiva) stanovil pro sukralozu dočasnou hodnotu ADI 0-3,5 mg/kg tělesné hmotnosti. V roce 1991 výbor pro vyhodnocení údajů u dodatečných studií na zvířatech i lidech přidělil dlouhodobý trvalý ADI v rozmezí od 0 do 15 mg/kg tělesné hmotnosti.

Jaké dávky sukralozy přijímáme s našimi výrobky?

Například Wellness Daily Protein (čokoláda) obsahuje na jednu dávku - 24 mg sukralozy, příchuť vanilka - 8,8 mg sukralozy, kokos – čokoláda - 14 mg sukralozy, AcidoFit 1 tableta - 12 mg, BCAA 4:1:1 a ArgiNO Drink- 49 mg, Protein Premium (nugát) - 25 mg, (čokoláda) - 34 mg, Premium Energy - 30 mg.

Pokud počítame podle přijatelného denního příjmu 15mg/kg tělesné hmotnosti, tak pro 80 kg vážícího člověka je to 1200 mg sukralozy na den. Pokud si vememe například 4 tablety AcidoFitu, což je doporučená denní dávka, tak přijmeme 48 mg sukralozy, Wellness Protein 3 krát denně 1 dávku představuje v případě čokoládové příchuti 72 mg, vanilkové 26,4 mg, BCAA 4:1:1 při dávce dva krát denně 98 mg...

A proč používáme sukralozu v našich výrobcích?

Důvodů je několik, tak například na doslazení - aby nápoj vyhovoval senzoricky a byl chuťově příjemný a lahodný. Při použití dvou sladidel se sníží jejich množství potřebné na doslazení než kdybysme použili pouze jeden druh. Zlepšení senzorických vlastností - zlepšení sladivostního proilu a v neposlední řadě je to snížení energetické hodnoty. To znamená, že když se použije na litr nápoje např. 100 g cukru ,tak je jeho energetická hodnota 400 kcal a když použijeme na litr 0,28 g stévie, což představuje stejnou sladivost jako cukr, tak je výsledná kalorická hodnota 1,1 kcal při použití výhradně sukralozy by se kalorická hodnota rovnala nule.

Autor: Ing. Alice Beňová

ZDROJE:

SCHIFFMAN, S., S. – ROTHER, K., 2013. Sucralose, A Synthetic Organochlorine Sweetener: Overview of Biological Issues. In: Journal of Toxicology and Environmental Health. Part B, Critical Reviews. 16(7): 399–451.

Barndt and Jackson, 1990. Stability of sucralose in baked goods. In: Food Technol., 44 (1990), pp. 62-66

A. Roberts et al. 2000. Sucralose metabolism and pharmacokinetics in man. In: Food Chem. Toxicol., 38 (Suppl. 2), pp. S31-S41

Ibero-Baraibar et al., 2014. Different postprandial acute response in healthy subjects to three strawberry jams varying in carbohydrate and antioxidant content: a randomized, crossover trial., In: Eur. J. Nutr., 53 , pp. 201-210

Stellingwerff et al., 2013. Effects of pre-exercise sucralose ingestion on carbohydrate oxidation during exercise. In: Int. J. Sport Nutr. Exerc Metab., 23, pp. 584-592

Ma et al., 2009. Effect of the artificial sweetener, sucralose, on gastric emptying and incretin hormone release in healthy subjects. In: Am. J. Physiol. Gastrointest. Liver Physiol., 296 (2009), pp. G735-G739

Sylvetsky et al., 2016. Hormonal responses to non-nutritive sweeteners in water and diet soda. In: Nutr. Metab. (Lond.), 13 (2016), 10.1186/s12986-016-0129-371 [8pp]

Baird et al., 2000. Repeated dose study of sucralose tolerance in human subjects. In: Food Chem. Toxicol., 38 (Suppl. 2) (2000), pp. S123-S129

Magnuson, B. A., et al. 2017. Critical review of the current literature on the safety of sucralose. In: Food and Chemical Toxicology. Volume 106, Part A, August 2017, Pages 324-355

Bobrová, Z. 2008, Umělá sladidla a jejich bezpečnost. In: Edukapharm faminews.

2 (2008), pp. 69 - 71

http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92137.aspx

https://healthyfocus.org/7-sucralose-side-effects/

https://www.fda.gov/food/ingredientspackaginglabeling/foodadditivesingredients/ucm397725.htm#Sucralose

http://www.svssr.sk/dokumenty/legislativa/4650_2008.pdf

Galerie

GONEX, s. r. o., Pod Kopcem 107, Strání 68765, +420 602 426 550, gonex@kompava.sk
Používáním těchto stránek souhlasíte s používáním cookies, které nám pomáhají zajistit lepší služby. Více info